Výlet do Mníšku pod Brdy

Snad po půl roce plánování jsem se konečně vykejvala k VendyW na chatu. Poskytla mi servis, na jaký jsem zvyklá od Zuzany, dostala jsem údaje o odjezdu busu a jméno zastávky, kde mám vystoupit. U kaple na mě čekala a já se o nic nemusela starat. Vůbec o nic, protože ten gejzír informací, co z ní prýští mě vyvazuje i z povinnosti konverzovat. Vendy vypráví o svých chlapech, o chatě, o kytkách, o stromech, o houbách, o focení, o psech, o kočkách, o Mníšku.

Její chata je dřevěný patrový srub se zasklenou verandou, rozkošným balkónkem nahoře a s obrovskou zahradou až k dálnici. Teda mě ten dálniční hluk dost iritoval, ale prý se na to dá zvyknout. Já jsem vůbec nějaká rozmazlená, mně by vadilo, že v chatě není voda a záchod jen chemický. Chtěla jsem radši čůrat na zahradě. Milá Vendy mě pohostila smaženými bedlami. Třikrát jsem se ptala, jestli jsou to opravdu bedly. Stále vidím trochu rozostřeně, ale jinak dobrý.

Z chaty jsme vyrazily do Kytína, to je krásná vymazlená vesnice s rybníkem a nově zrekonstruovaným pivovarem na návsi. To byla naše první zastávka. Na zahrádce narváno, sotva jsme se vešly, obsluha docela nestíhala, hned nám řekli, ať s jídlem nepočítáme, dostaneme jenom pití. Přijít hladová, tak se rozpláču. Od místních už víme, že je to standardní situace. Ovšem pivo mají skvělý, daly jsme si Kytínského doutnáka 13 a Kytínský mazut 13.

V Kytíně

Pivovar

Pak teda do kopce, to jsou holt Brdy. Pěkně v tempu do osady Na Rovinách do vyhlášené hospody Čunčí huba. Tady pivo a utopenec. Bylo nádherný počasí. V barokním areálu Skalka jsem už byla se Zuzanou, jen jsme přišly z jiné strany. Odtud jsme se skulily dolů do Mníšku na náměstí. Mníšek se mi fakt moc líbí, je takový upravený a na zastávce mají elektronický jízdní řád. Ráda se vrátím, nestihly jsme cukrárnu. Celkem asi 9 kilometrů.

Skalka

P.S. Jak to po sobě čtu, tak jsem docela nevděčná návštěva, to už asi žádný Mníšek nebude.

Fotky samozřejmě dělala Vendy, já takový pěkný neumím.