Ve smyčce, Divadlo v Řeznické (2019)

Lístky jsem koupila s předstihem už v létě a pak se mnou nikdo nechtěl jít. Zuzana byla pracovně v Brně, Druhorozený měl brigádu, Patočka údajně nemohl, pan Úžasný má něco s kotníkem a nemůže chodit, Ivča měla cvičení. Šla jsem tedy s matkou (promiň, mami). Hned v divadelním baru nepříjemné zpráva, paní Klára Heřmánková, která mívala spoustu báječného domácího jídla, už v divadle nepracuje. Přišla jsem hladová, tak jen tradiční obložený chlebíček.

Hra amerického autora Matthewa Lombarda o kdysi slavné, ale problémové herečce, která na sklonku kariéry přichází do nahrávacího studia, aby dotočila krátkou repliku do svého filmu. Tallulah Bankhead přijde opilá a práce na pár minut se protáhne na osm hodin. Představení trvá hodinu a půl. Já se ptám proč? Protože první dvě třetiny hry byly až úmorné opakováním opileckých excesů. Mám teorii, že představení jsou zbytečně natahovaná, aby o přestávce diváci udělali v baru nějakou tržbu, protože hodina by byla akorát a předpokládám, že by se ani nikdo nepočůral.

Nela Boudová je krásná a dobrá herečka, v roli úplně dokonalá, měla spoustu vtipných hlášek, ale byla to taková smršť k nezapamatování. Po přestávce se příběh zklidnil, zvážněl, ale pointa s homosexuální orientací střihače, Filip Cíl, mi přišla dost předvídatelná. Byla jsem v divadle, smála jsem se, ale vyšla jsem ven a nic ve mně nezůstalo.

P.S. Až příště někam přijdu pozdě, řeknu, že na dámách byla strašně dlóóóuhá fronta. To je jediný vtípek, který si pamatuju.

P.S. Bloudičko, čtyři z pěti

Filip Cíl, Nela Boudová, Zdeněk Velen

Zdroj: Divadlo v Řeznické