Cvičící víkend

Vypaseného bříška ze Sardinie si všiml i Druhorozený, podezřívá mě, že tam mám malého Patočku. Občas mě do břicha udeří se slovy Vylez, hajzle, to je MOJE máma.

Vyrazila jsem na cvičící víkend, po roce radostně na stejné místo, hotel Astra, Srby u Kladna. Zase jsem se nacpala Ivě do auta. Já vím, že prožívá těžké období, že ji nemám odporovat obzvlášť, když řídí, ale jsem nepoučitelná a občas s ní nesouhlasím. Iva se během jízdy při líčení rozvodových peripetií tak rozvášnila, že přestala sledovat navigaci. A navigace škodolibě mlčela. Třeba když jsme měly zahnout. Iva jela furt rovně a děkuji Bohu, že silnice rovná byla. Nakonec jsem silným hlasem prohlásila, že se chci dožít vnoučat a téma uzavřela. Zhruba před cedulí Vítá vás Karlovarský kraj jsme otáčely nazpět.

Já jsem šťastná, když mám kolem sebe lidi, co mám ráda a tady jsem měla všechny fajn baby z letního pobytu, a i nějakou navíc. Tolik ženské energie a smíchu málem posunulo bar. Tentokrát jsem cvičila hodně, až do úplného vysílení, v sobotu odpoledne jsem spala dvě hodiny jak zabitá. Trochu jsem přišla i na chuť cvičení se žížalama v bazénu. Bylo tam poměrně dost vody a když Ivča chtěla, abychom se postavily na celá chodila, některé cvičenky zahučely pod hladinu a začaly se topit. Užila jsem si pedikuru, parafínový zábal rukou a masáž zad.

Před odjezdem Iva objednala termín na příští rok. Zpáteční cesta probíhala v poklidu řešením našich vztahů s muži. Bývalými, současnými i těmi potenciálními. Shodly jsme se, že se nám občas při odmítnutí nějakého muže stane, že se z kalhotek ozve nespokojené Jakože cože?! No, to nemyslíš vážně?! Mozek se škatulkou nebývá vždy kompatibilní. Hezký víkend to byl.