středa 12. února 2020

U nás doma

"To sem teda myslel, že když si nezaměstnaná, budeš se o tu domácnost líp starat". Tuhle větu vypustil z pusy můj dvacetiletý syn. A vážně použil slova "domácnost" a "starat". Mluví jak z předminulýho století. WTF? Úplně mi vyrazil dech. Zůstala jsem stát jako opařená. Neměla jsem slov. To je vážně déjà vu. Takovou větu jsem už kdysi dávno slyšela a ten, co ji vyslovil, byl odejit. A teď mi tu vyrostla jeho věrná kopie.

Zdesetinásobila jsem nasazení při hledání nový práce. Přestala jsem ho ráno budit do školy a vařit mu čaj, čímž jsem docílila jen toho, že tam nejde. Na druhou stranu, když nebude chodit do školy, vyhodí ho. Když ho vyhodí, ztratí status studenta. Když nebude student, nemusím se o něj starat. Vezme si batůžek, surikaty a vyrazí do světa. A mně už nikdy nikdo nebude říkat takový hnusný věty!

64 komentářů:

  1. Já mám "doma" úplně to samé z pohledu tvého syna. Moje rodička, která plánovala být na pracáku celých 6 měsíců, které by brala podporu, nastoupila do práce na plný úvazek už po dvou měsících, protože ji ten předpoklad, že se bude moct hezky starat o domácnost, velmi rychle přestal bavit.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Vílo,
    zřejmě tuhle větu zakomponuju do průvodního dopisu, aby všichni věděli, jak si práce budu považovat....

    OdpovědětVymazat
  3. Kuri, hlavně ať ho přejde chandrs a dostane rozum... Jako v té pohádce o jak se ukázalo vůbec ne hloupé Honzovi

    OdpovědětVymazat
  4. V žádném případě ti nechci brát iluze o tom, že synek vezme batůžek, surikaty a vyrazí do světa. Kdepak, děvče. Oni ti naši chlapečci rádi využívají služeb "Mama hotelu". Tomu mému to vydrželo do jeho 33 let. Když jsem se osmělila s dotazem, zda se míní osamostatnit, sdělil mi, že ano. Ovšem za předpokladu, že mu zajistíme bydlení.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Milý Honzo,
    ráda bych sdílela Tvůj optimismus...

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Milá Alenko,
    jsem realistka. Druhorozený mi říká, že se mnou bude až do smrti, a přitom na mě významně pomrkává, abych pochopila do čí...
    P.S. A zajistili...?

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Nezajistili.
    Ovšem postaral se o to, aby se vrátil zpátky do domu, když si od manželova bratra koupil jeho polovinu domu.
    Nerada na to vzpomínám, zpočátku chtěl i část našeho bytu, protože oni jsou čtyři a my jen dva. Bojovali jsme jak husiti, abychom si své patro uchránili.
    Současné soužití bych přirovnala k chůzi po minovém poli.
    Jediné štěstí je to, že se snacha na nás přestala dívat jeho očima, kdy nás vylíčil jako dva nejhorší lidi na planetě. Došla sama k tomu, že jsme v podstatě normální, i když to nějakou chvilku trvalo. Jsem ráda, že vztahy s ní jsou víc než dobré.
    Přeci jen jsem tchyně.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Taky dobrej kousek ten Tvůj synek... Dělat tchýni mě ještě teprve čeká.

    OdpovědětVymazat
  9. Nehledej práci, raději si vyřiď invalidní důchod, bude víc času na blog. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Inu, s těmi chlapci je někdy kříž. Na to se teda taky těším. S tím pakováním hodně štěstí, mám okolo sebe teda docela dost případů mamánků, kterým sbalit si batoh trvá hoodně dlouho. Mor dnešní doby.

    OdpovědětVymazat
  11. Ján děkuju bohu za to, že před rokem můj synáček (který mimochodem bude dělat na jaře napotřetí maturitu) potkal přítelkyni, ke které se odstěhoval. Tedy k jejím rodičům. Mají velký byt. A mají ho rádi. Vnímám to jako velkou výhru v loterii. Protože mám pocit, že by jinak zůstal velmi dlouho zaseknut doma. Ale samozřejmě se může stát, že se rozejdou a máme ho zpět. I když zase doufám, že jakmile si dětičky užijí volnosti, zpět domů se vracet nechtějí, pokud nemusí. Třeba kvůli financím. A tedy - nechci dělat moralistu, ale s tou domácností by si to asi můj synek nedovolil. Ale určitě by prudil, že nemáme doma nic k jídlu, když je plná lednice.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak tohle i naštěstí nikdy nehrozilo. Když bydlil synek doma a já byla nezaměstnaná, stejně jsem ho viděla jen ráno a večer, o to co je nebo není uklizené se nestaral, aobčas uklidil svůj pokoj, hodil do koupelny Everest špinavého prádla a zas jsem o něm nevěděla. Poté co se po rozchodu s přítelkyní naštval (nevím proč na nás, my mu nic neudělali) odstěhoval se a hospodaří si sám. Já bych ho tedy potřebovala tady, ubyl mi zdatný pomocník na zahradě i co se týče oprav  domácnosti. Polovice totiž tohle všechno sabotuje a ignoruje. Dřív aspoň na něj platilo, že jsem si veřejně postěžovala v hospodě před chlapama a on to opak fofrem udělal, teď tahle metoda je bohužel neplatná, neb musí držet úhel a nechlastat.

    OdpovědětVymazat
  13. [9]: Milý Rume,
    na ten, co každou chvíli skončí...?
    Já žádný náhradní zatím nemám, jsem hrozně nešikovná a pořád myslím, že brod je ještě daleko.

    OdpovědětVymazat
  14. [10]: Milá Odesílatelko,
    pakování Druhorozeného je zatím ze šuplíku sci-fi...

    OdpovědětVymazat
  15. [11]: Milá Simono,
    ráda píšu o svých chybách ve výchově a jejich důsledcích, doufám, že se jiné matky poučí...
    Druhorozený se s Leničkou, která má svůj pronájem, bohužel rozešel, měla prý velkou zimu na toaletě.
    S maturitou bychom zřejmě mohli srovnat skóre...

    OdpovědětVymazat
  16. [12]: Milá Vendy,
    jsem na tom líp, já Druhorozeného jako pracovní sílu rozhodně postrádat nebudu...! Ale bude mi smutno, je dost vtipný. A jak říká, nebudu mít o čem psát na blog.

    OdpovědětVymazat
  17. [16]: Že nebudeš mít o čem psát tomu nevěřím, i když by se náhodou odstěhoval, stále bude v tvém hledáčku a stále tě bude při každé příležitosti obšťastňovat nějakými vtipnými situacemi... . Hele jestli platí ta třicítka kdy se snad jsou schopní osamostatnit, ještě máš času hafo!

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Při představě dalších deseti let se mi udělalo na omdlení.
    Trošičku mě šetři, jó...?! Jsem po těžkým zápalu plic...!

    OdpovědětVymazat
  19. [18]:promiň drahá, nicméně na tvrdou realitu se musíš připravit! I po těžkým zápalu plic ... realita na nemoci nehraje   

    OdpovědětVymazat
  20. ...je tozlé,jak čtu v Čechách ubývá chlapů.Tak nevím z čeho postaví tu armádu,která nás bude chránit až zavedou ZVS jako za Matičky Terezičky...a bude hůř?

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: Milý Johane,
    chlapů je málo nějak od druhý světový...

    OdpovědětVymazat
  22. To je hodně silné kafe a v takovou chvíli bych asi měla co dělat, abych udržela svou pravačku v klidné poloze. A to jsem oproti tvému synovi starší vlastně jen o pár let. Je vážně těžký říct, proč se tenhle nešvar v mojí a mladší generaci tolik šíří. Těmi naprosto šílenými cenami bydlení to jistě bude taky, ale to přece nemůže být jediný faktor.

    OdpovědětVymazat
  23. Sice už má synátor pubertu za sebou, ale on jednou po čumáku dostane a pak teprve pochopí. Já vím, že by sis přála, aby to bylo co nejdřív, že už to trvá dlouho, ale neboj, dojde na něj. A bude celý život litovat, že tak školu flákal a nepochopí, jak se k tobě mohl takto chovat.

    OdpovědětVymazat
  24. [8]: Někde se asi stala chyba. Vymodlené a vytoužené dítě. které se stalo středobodem vesmíru, než jsme mu pořídili sestru? A nebo geny? Po mém otci (a i po mně ) cholerik a po tchánovi introvertní pavouk. A když se tohle spojí, je to pak dáreček k pohledání, jen uvázat mašli.
    Coby tchyně vycházím se snachou a zetěm v pohodě a jsem za to ráda.

    OdpovědětVymazat
  25. [12]: Vendy, ty to taky nemáš lehký.

    OdpovědětVymazat
  26. [23]: Milá Marijko,
    vím, že se slzou v oku bude vzpomínat...

    OdpovědětVymazat
  27. [24]: Milá Marie Veroniko,
    ceny bydlení mě děsí. Mám strach, že se ho opravdu nikdy nezbavím, když pronájem pokoje v Praze vyjde na osm tisíc.
    Vychovala jsem líného pacholka, dobře mi tak...

    OdpovědětVymazat
  28. Tohle slyším od manžela často - jaký je doma bordel, ale mě to vůbec nevytáčí....vždycky klidným hlasem řeknu: jestli ti to vadí úkliď ho...občas nasraně jde a udělá to, občas nad tím mávne rukou a někdy se mě snaží ještě více popichovat - a co jako celý den děláš? Šak kluky měli vaši, to je tak velký problém to nádobí utřít nebo setřít ten stůl....ale já vím že ho nejvíce nas.eru tím že budu v klidu

    OdpovědětVymazat
  29. [29]: Milá Kačko,
    však mě ta drzá věta taky nepodnítila k nějaké činnosti...

    OdpovědětVymazat
  30. Teda, to mě mrzí, že ti něco takového řekl :( Jsem na tom teď podobně - nezaměstnaná a manžel nejednou utrousil poznámku, že jsem zlenivěla a přestala se starat o domácnost. Naštěstí to říká velmi opatrně ale!

    OdpovědětVymazat
  31. Náš švagr takhle bydlel s průběžně se odstěhovávací a přistěhovávací matkou do svých 35. Pak se šprajcnul, když mu to začalo lézt na nervy, odstěhoval se a matka se urazila!

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Milá Tess,
    nedej se..!
    Synek je drzý průběžně, jsem zvyklá, už si to neberu osobně, i když to osobní je...

    OdpovědětVymazat
  33. [32]: Milá Janinko,
    já bych se teda neurazila...
    Moc bych chtěla bydlet sama, i za cenu toho, že by mi občas bylo smutno. A na tatarák přijdou všichni vždycky ochotně.

    OdpovědětVymazat
  34. Já jednou viděl hezký vtip (myslím od Renčína):
    "Maminko, zabal mi do ranečku 500.000, půjdu si hledat do světa nějakou buchtu."

    OdpovědětVymazat
  35. [35]: Milý Pavle,
    úplně ten obrázek vidím a směju se nahlas...

    OdpovědětVymazat
  36. [34]: Milá Padesátko, to dá rozum, ty totiž nejsi moje tchyně .

    OdpovědětVymazat
  37. Ať se snažím, jak se snažím, je mi smutno, nějak mne nenapadají vtipná slova.
    Tobě držím palce, skutečně

    OdpovědětVymazat
  38. [38]: Milá Blondýnko,
    v pohodě, na vtípky tu mám synka...
    Díky moc za podporu..!

    OdpovědětVymazat
  39. "A teď mi tu vyrostla jeho věrná kopie."
    I u odnoží přijde jednou čas, kdy dojde k jejich oddělení.

    OdpovědětVymazat
  40. Bych mu dala jednu zleva, druhou zprava, i když jsem to samý v bleděmodrým, na rodiče zásadně drzá nejsem, i když jsem to v pubertě zkoušela. Sice mě taky štve, když máma nechá v kuchyni spoušť, ale rozhodně bych jí nešla říct, že to má uklidit.
    Ještě mě napadá, jestli moc nekouká na Výměnu manželek, tam takový průpovídky padaj celkem často.
    Pravdou je, že jednou bude litovat, i když to jako chlap nedá najevo.

    OdpovědětVymazat
  41. [40]: Milá Dorko,
    jen aby u toho netekla krev...

    OdpovědětVymazat
  42. [41]: Milá Bobouš,
    sama si za to můžu...
    Když jsem ho posledně praštila, málem jsem si ruku zlomila..!
    Na Výměnu manželek se dívám já, jsem voyaer...

    OdpovědětVymazat
  43. Jako zkušená nezaměstnaná jsem už tuhle větu taky slyšela, ale už jsem s tím uměla pracovat.
    Synek si chtěl přivézt slečnu a že prý je doma bordel. No, byl... A je...
    Řekla jsem mu, že bude lepší, když ji bude šokovat hned... A jestli z toho má strach, ať si klidně uklidí, navaří, že s tím problém nemám.
    Uklidil. Ale jen to poprvé, pak už mu to bylo taky jedno.
    Dneska tady byli spolu, slečna si zkušeným pohybem odhrábla na stole místo na kafe a pak i místo na to synkovo kafe.
    Co já se budu starat?
    Ale o víkendu má přijít tchyňka, asi na to budu muset kouknout...

    OdpovědětVymazat
  44. [44]: Milá Baruško,
    u Tebe vždycky najdu pochopení...
    Synek si slečny vodí rovnou k sobě, ale jeho pokojík je pouze pro otrlé..!

    OdpovědětVymazat
  45. [45]: Hele, to ten můj smrádek si uklidit uměl...
    Ale rozhodně to není moje zásluha. Za to může těch šest týdnů v "nápravném zařízení", když si ho vzali na pobyt a do parády psychologové...
    Taková minipolepšovna...
    Asi tam frknu i malou smradku. Brzo...

    OdpovědětVymazat
  46. [46]: A myslíš, že by si s ní poradili...? Je evidentně silnější kousek než synek...

    OdpovědětVymazat
  47. [47]: No, jemu bylo čtrnáct, když ji tam šoupnu dřív, třeba se jim to podaří.
    Ale taky pochybuju, já už nějaké fígle odkoukala a není to ono...

    OdpovědětVymazat
  48. Takovou větu říci mamce, to bych se ani neopovážila a už bych asi jednu dostala.
    Výhody v nezaměstnanosti se určitě najdou, je více času, ale poslouchat nějaké věci, kdo co řekne...to pěkné tedy není...
    Snad se to zlepší.

    OdpovědětVymazat
  49. [49]: Milá Joino,
    synek je na ránu, já vím, já se mu mstím na jídle, nechám ho vyhladovět...

    OdpovědětVymazat
  50. Já si vždycky u čtení článku říkám, jak sympaticky se mezi sebou bavíte...a z komentářů mi pak přijde, že jsem to celé špatně pochopila :))

    OdpovědětVymazat
  51. [51]: Milá Bloudičko,
    mám to podobně, vůbec mě třeba nenapadlo ho praštit... A pak si tady přečtu, jak je příšerný. Je. Ale já jsem asi už zvyklá nebo có. Praštila jsem ho předevčírem, protože vztekle prásknul dveřma od koupelny...až se obrázky v chodbě zatřásly. A jeden je od ségry.

    OdpovědětVymazat
  52. Odpověď matky: " A já si zase myslela, že ve dvaceti budeš vydělávat, abych se o domácnost mohla starat nebo ještě lépe, že když tu chceš bydlet, že mě budeš živit!

    OdpovědětVymazat
  53. Už jsem vám psala jednou, když váš syn v červnu neodmaturoval.
    Určitě něco v jeho povaze je zděděné, ale asi jste propásla čas před pubertou (8-12 let). kdy mohou děti získat správné návyky, a kdy je lze ještě motivovat.
    Teď už se nedá dělat nic, jen dát jasné schéma, jak to dál bude probíhat. Neodmaturuje, tím končí vaše vyživovací povinnost a hoch se o sebe musí dál starat sám. Najít si práci, přispívat vám na domácnost, převzít část péče o domácnost.
    Píšete, že by neměl na pronájem bytu? A proč by si člověk jako on, co nic nedovede a ničím není, musel pronajímat celý byt? Kdo mu to bude platit? Může si pronajmout pokoj, holt se bude muset omezit a přizpůsobit se dalším spolubydlícím, v lednici bude jen to, co si koupil, když někomu sebere jeho jídlo, bude to problém, na nájem si bude muset vydělat...
    Postavila bych ho před hotovou věc. Vy si pořád myslíte, že je to jen takové přechodné blbnutí, že to nic neznamená, ale to není pravda. Jedinou povinností vašeho syna, kterého živíte, šatíte a kterého necháváte u sebe bydlet, je studovat a studia dokončit. A to neplní.
    Není trapné honit dospělého muže ráno do školy?

    OdpovědětVymazat
  54. [53]: Milá Zahrado,
    moc mě mrzí, že jsem se na takovou vtipnou odpověď nezmohla sama...

    OdpovědětVymazat
  55. [54]: Milá Aleno,
    Vy byste srovnala i mě... Díky za komentář. Máte pravdu, je to trapný budit dospělého kluka do školy. Už jsem přestala.
    Vím, že to není jen blbnutí, že jsem opravdu udělala ve výchově chybu, spoustu chyb. A přesně v období, které zmiňujete. On brzy narazí, protože ani moje trpělivost a láska není nevyčerpatelná.
    A díky, že mě čtete.

    OdpovědětVymazat
  56. [55]: mám za sebou kurz přežití mezi muži

    OdpovědětVymazat
  57. [57]: ...a úspěšně zvládnutý...

    OdpovědětVymazat
  58. Od koho to ty děti mají, viď? Jsem se zamyslela a málem jsem spálila v troubě šneky, ještě si dceru rozmazluju, at nemá každý den ke svačině rohlíky. Naivně doufám, že se o mě bude jednou taky tak hezky starat :) Jsem viděla dneska inzerát do cukrárny, to by šlo, ne? Povídat si nad kafem se zákazníky? Akorát to dojíždění k nám :)

    OdpovědětVymazat
  59. [59]: Milá Sluneční,
    musím se opakovat, ale geny jsou fakt svinstvo...
    Doufám, že najdu práci v Praze...
    v cukrárně bych pracovat nemohla, bych tam všechno snědla..!

    OdpovědětVymazat
  60. Úplně nesnáším větu manžela: taky bys mohla "udělat to a to- libovolně si doplň" když jsi doma.. já mu pořad říkám že ty nože by neměly být vyytaveny na lince

    OdpovědětVymazat
  61. [61]: Ano, nože na lince v dřevěném bloku jsou velmi, ale velmi nebezpečný, milá Klávesničko. Vždycky si pak vzpomenu na Simonu Monyovou.

    OdpovědětVymazat
  62. Tohle kdybych řekla doma,dostanu přes hubu tak, že všechny moje peníze budu investovat do implantátů, myslím, a to mi nikdy rodiče nezkřivili ani vlásek

    OdpovědětVymazat
  63. [63]: Milá Matty,
    jak výše Alena píše, udělala jsem ve výchově několik zásadních chyb...na rozdíl od Tvých rodičů...

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec