Puberťák (vlastní) odmaturoval

Propadlík si dlouho myslel, že má maturitu v kapse, že dostane kvůli karanténě maturitní vysvědčení na průměr známek. Maturita formalita, vykřikoval namachrovaně. Samozřejmě do tý doby, než vláda rozhodla, že maturity budou! To je nezákonný, ryčel teď nespokojeně. Argumentoval statistikama ostatních evropských zemí, které maturity zrušily. Slovensko, Belgie a Albánie byly rázem země zaslíbené. Věděl naprosto přesně, kolik kde bylo nakažených, kolik lidí na koronavirus zemřelo, věděl procenta k počtu obyvatel dané země a srovnával s naší republikou. Citoval zákon s lhůtou daných dní, které musí uplynout mezi písemnými a ústními zkouškami. Nic mu to nebylo platný.

Didakťák z angličtiny měl za jedna, ale češtinu jsem měla výrazně lepší já. Nebyla jsem líná ho zkusit. Opět jsem si potvrdila, že jsem se od své maturity nikam neposunula. Stále neumím psát čárky, o všechny body jsem v úloze přišla. Praktickou zkoušku zvládl taky v pohodě, ovšem z ústních byl vyloženě posraný, když jsem se pošklebovala Maturita formalita, neměl mě rád. A jestli maturitu udělá, pořádně se opije, tvrdil. To jsem zase měla strach, aby se mu něco nestalo a připomínala tragédii, kdy zhulákaný maturant spadl v zoo do výběhu tygrů. Druhorozený mě uklidnil, že by lezl leda k surikatám, protože on je surikatí král. Aspoň že tak.

Noc před ústními vůbec nespal, byla jsem zuřivá, a to jsem všem tvrdila, že maturita je jeho problém a mě už dávno nezajímá. Celý den jsem byla nervózní a v práci jsem si přiskřípla prst šuplíkem, ale opravdu fest. Měla jsem fialové gumové rukavice a vůbec mi neseplo, že to není prst nějakýho Marťana, ale můj vlastní. Au. Druhorozený celý šťastný odpoledne zavolal, ptala jsem se, co bylo nejhorší. Nejhorší bylo, jaks na mě ráno řvala!