Výlet do Nižboru

Miluju Nižbor. Od neděle. Tentokrát se Zuzana opravdu vytáhla. Jely jsme rychlíkem do Berouna, měl sice zpoždění a na vlak do Nižboru jsme musely BĚŽET, ale milá paní průvodčí říkala, že oni na nás čekali. Vystoupily jsme stanici za Nižborem v Žloukovicích, to je krásný vidlákov, odtud lesními cestami zpátky do Nižboru. Zámek jsme si prohlédly jen zvenku, na prohlídku se nám vůbec nechtělo, jen jsme se pokochaly romantickým výhledem na Berounku. Sešly jsme dolů, pak přes most na oběd do hotelu Praha. Vynikající debrecínský guláš a Birel Pomelo & grep. Bylo horko, no.

Pak zase zpátky přes most, vyvalit se na louku u řeky. Berounka byla oproti Vltavě krásně teplá, poprvé jsem letos plavala. A spálila si zase záda, Zuzana je černá jako cigoška, ta je v pohodě. Odtud už rovnou na nádraží se zastávkou ve vyhlášené Zastávce herce Tomáše Hanáka. Škoda, že tak nerada fotím, chyběla mi VendyW (odkaz se bojím dát). Tady jsme si daly dortík. Luxusní záležitost ve všech směrech.

Před pár lety chátrající dřevěný železniční sklad z roku 1876. Tomáš Hanák se jej rozhodl zachránit a proměnit v nádražní hospodu. Po moři administrativních bitev, tekoucích nervů, s pomocí studia Break Point, vznikl objekt, nabízející posezení nejen v původních vagonových kupé v lokále, ale i na náklad. rampách, v salonku starého vagonu či na prosluněném perónu. Můžete obdivovat panorama protějšího zámku, anebo ostře sledovat vlaky od/do Berouna. (zdroj Zastávka Nižbor)

Celkem 12 kilometrů.

Sem jsme se drze posadily