Pracovní sobota

Mívám jednu sobotní šichtu v měsíci. A i po dvou letech, co jsem v nové práci, i když už bych o práci v laboratoři jako o nové asi mluvit neměla, se blížím k budově velmi rozechvělá. V sobotu jsem na klientském servisu sama a nikdy nevím, co nebude fungovat, co bude špatně, co se zkrátka posere. První překážkou je vypnutí alarmu, pořád si nejsem jistá, jak přesně mám postupovat. Uklidňuju se představou, že aspoň Jiřík, vedoucí laboratoří, v půl osmé ráno vstane a bude dělat něco užitečného, až ho vzbudí chlapík z centrální ochrany, jestli výjezd nebo zase jen planý poplach. Jak ráda jsem viděla rozsvícené světlo v mikrobiologické laboratoři, Sebík a Dáša už pracovali.

V sobotu vozí jeden řidič vzorky z mlékárny, druhý žrádlo pro psy. Já musím sýry zaregistrovat do programu, oštítkovat, nafotit a dát na mikračku. Žrádlo je zaregistrované brněnskou kanceláří, to jenom naštítkuju a vyfotím. Vypadá to jednoduše, ale občas nejde spustit program, zničehonic stávkuje tiskárna, mlékárna má špatně označené vzorky, nějaké chybí nebo přebývají. Brno má svoje krmiváře rozmazlené a občas musím jejich vzorky posílat na expres testy vitamínů do Dánska. Objednám odvoz DHL, holky z jejich klientského servisu pokaždý zavolají, jestli souhlasím se šesti stovkama za vyzvednutí zásilky. Už se známe. Tahle sobota proběhla naštěstí v klidu, i řidič DHL přijel brzy a nemusela jsem v kanclu tvrdnout do oběda.

Z Hostivaře, Radiová, zastávka na znamení (laboratoř nemůže sídlit na Václaváku, ale škoda) jsem odjela na oční pohotovost na Bulovku. Sloužil doktor, se kterým se známe jen od vidění, jsem provařená pacientka. Bolí vás oko od středy a přijedete v sobotu. Proč?!. Protože jsem si myslela, že to přejde? Protože si celý život nechci připustit, že mám poškozené oči? Doktor nesouhlasně zavrtěl hlavou. Protože mám v práci moc práce? Doktor se zamračil. Protože jsem debil?! Sestřička vyprskla smíchy a doktor roztál. Tak si sedněte. Prý to nic není, dostala jsem mastičku, kterou mám doma a zacálovala devadesát korun pohotovostní poplatek.

Zbytek soboty jsem strávila čuměním na Netflix, ale strašně dlouho mi trvalo, než jsem si vybrala seriál. Už mě unavují povinné kvóty na obsazení herců všech ras včetně Eskymáků, že všichni gayové jsou charakterní, zatímco největší hajzl je bílý heterosexuální muž, nebaví mě lesby řešící těhotenství. Málem jsem skončila u Chalupářů.