neděle 2. října 2016

Proč už se nevsázím

Před sedmi lety, kdy mé manželství (obrazně řečeno) pomalu umíralo na úbytě, i občasné chrlení krve bylo, jsem se rozhodla zpříjemnit si život milencem. Kolegyně mi poradila seznamku na netu a já se vesele začala seznamovat. Randila jsem jak zamlada.

Nový nápadník, věk 40, výška 185 cm, štíhlý, tmavovlasý z Mladé Boleslavi. Už čekal Na Chvalech, je tam hezká kavárna. Čekal v nablýskané červené Octavii, nu asi dostal zaměstnaneckou slevu. Vystoupil z auta a šel mi naproti, vypadal sympaticky, byl oholený, podal mi ruku, měl ostříhané nehty... potud dobrý. Pozdravil. Neměl přední zuby. Neměl ani zadní zuby. Teda jenom nahoře. Asi jsem malicherná, ale chtěla bych, prosím, chlapa se zubama, alespoň s předníma.
Chtělo se mi utýct, ale maminka mě slušně vychovala, bohužel. Šlo se na kafe.

Bylo mu špatně rozumět. Pochopila jsem, že je rozvedený, prodali s bývalkou barák, koupil si auto a zbytek peněz dal nějakýmu podvodníkovi, který mu sliboval koupi garsonky. Na nové zuby nezbylo. Snažil se moc neotevírat pusu, břichomluvec jeden, debata byla svízelná. Ovšem nejhorší bylo, že já jsem se mu líbila a při rozloučení se chtěl líbat.
Uff. Konečně se mi podařilo zdrhnout.

Jenže při té mé trapné slušnosti jsem ho nedokázala odpálkovat, nedokázala jsem mu na rovinu říct, že ho nechci. Nejen kvůli zubům, ale i pro jeho celkovou jednoduchost. Narodil se v Boleslavi, vyučil se a hned po vyučení začal pracovat ve Škodovce. Fandí Bolce ve fotbale i v hokeji, jezdí na všechny zápasy. Fanouškovskou šálou je omotaný i v létě.

Psali jsme si přes net, uháněl mě o další rande a já se stále vymlouvala. Když v podzimním kole ligy měla Sparta hrát proti Bolce a on se děsně vytahoval, že vyhrají, řekla jsem, že se klidně vsadím o cokoli, že ne. Smála jsem se mu, že jsou bez šance. Sázka? OK. Když vyhrajeme, tak se se mnou pomiluješ, napsal. A sakra. Já slovo držím, to je tou špatnou výchovou. Tabulku ligy jsem nesledovala, ale moje víra ve vítězství Sparty byla neotřesitelná.

Kolegyně, která moji seznamovací anabázi sledovala s velkým zájmem, byla na větvi. Hrálo se v sobotu večer. Zavolej mi, prosila, Přemek fotbal nesleduje, chci vědět co nejdřív, jak jsi dopadla. Můj exmuž fotbal miluje a kopaná je jediná věc, které opravdu rozumí. V sobotu večer se samozřejmě díval.

Ledabyle jsem se přišla zeptat, kolik to je. Boleslav vede 1:0. COŽE...???!!! Jak je to možný...??? Prý, co by ne. Jsou třetí v tabulce, Sparta hraje tužku, dostanou ještě jednoho a já to vypnu, otráveně řekl. Kolena mi podklesla, musela jsem se opřít o kuchyňskou linku. Odkdy tě fotbal tak bere, výjimečně si mě muž všimnul. Taky si umí vybrat chvilku. V duchu jsem se viděla v peřinách s bezzubým. Naprosto bezvládně jsem se složila k TV. Byly to děsný nervy, co mám povídat, nakonec Sparta vyrovnala a plichta nebyla předmětem sázky. Kolegyně byla mrtvá smíchy, ale podezřívám ji, že držela palce Boleslavi. Od té doby se nevsázím.

18 komentářů:

  1. Docela štěstí. Tak ,,hloupě" bych se nevsadila ani ze srandy a ještě k tomu s bezzubým. Ale je z toho humorný příběh..

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Jsem praštěná odjakživa a asi z toho už nevyrostu. Tohle je oblíbená historka mojí ségry, hlavně pro ni tu je.. Popravdě, není k chlubení.

    OdpovědětVymazat
  3. Docela jsem se pobavila, co kdyby ta Sparta fakt prohrála? To byla klika jak hrom   

    OdpovědětVymazat
  4. Nějak nechápu,proč jsi ten vztah neutla už v začátku,když jsi dotyčného vlastně nechtěla...?Tedy,já bych takového chlapa taky nechtěla,ale určitě bych mu to hned na začátku řekla a skončila to.Ale já bych se takhle vůbec neseznamovala:)   

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Asi bych nedostála své sázce.. [4]: Vím, aspoň mám veselou vzpomínku.[5]: Prostě pako, no..

    OdpovědětVymazat
  6. Já Ti rozumím a vzhledem k tomu, že jsi četla článek u mě, víš, co mě potkalo....zajímavé je, že v komentářích mě hodně lidí podezřívalo, že jsem vybíravá, já se nedomnívám, protože každá žena chce mít vedle sebe čistého, voňavého muže, přijde mi to jako standart a né něco navíc, rozhodně ve svém věku nebudu sedět se smradlavým chlapem v silonové teplákové soupravě, protože s ním netouží sedět žádná   
      
    Jsem ráda, že jsi se přestala sázet, páč taková zkušenost není nutná

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: A v těch filmech jsou takoví fešáci, jak je to možný...

    OdpovědětVymazat
  8. Dokonalý, pobavilo mě to dost, máš talent

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Děkuju moc, z každé pochvaly mám ohromnou radost. Vůbec jsem nečekala, že blogovat bude tak skvělý..

    OdpovědětVymazat
  10. A co takhle při prohře mu dát podmínku: "milovat ani, ale nelíbat!"

    OdpovědětVymazat
  11. Jak jsem psala ve svých komentářích na blogu Beallary - není vše ve fyzické kráse, zvláště po určitém věku muže. Moje známá si takhle našla manžela, neměl sice na hlavě kudrny, ale srdce prý má ze zlata i když má na hlavě bleskovku.
    Čím je člověk starší, tím víc slevuje, protože ví, že krása není vše. Toť můj názor a stojím si za ním, tak jako jiné za tím svým.

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: Já zas mám pocit, že čím jsem starší, tím mám větší nároky, což je vzhledem ke zchátralosti těla asi nemístné...

    OdpovědětVymazat
  13. Jó, to už jsem taky četla! Perfektně poutavý článek, jen ta nevěrnická podstata mě drásá

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: Ano, mělo to být obráceně, nejdříve rozvod a pak blbnutí. Kupodivu jsem se rozvodem velmi zklidnila...

    OdpovědětVymazat
  15. Hustýýýýýý .... na to sedí jeden starý (dobrý?) vtip : Šoustat? Je to možný, jen proboha žádné důvěrnosti

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Milý Glosátore,
    to bylo takové veselé období před rozvodem...

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec