Já veganka nebudu

Na pár dní přifrčela z Madridu moje dvacetiletá neteřinka Megan. Tři roky byla vegetariánka, teď je rok veganka. Pořád přemýšlím, jak se jí to v naší tatarákový rodině mohlo stát. Když tu byla v prosinci s celou rodinou, nestihli jsme bowling ani žádnou veganskou restauraci. Na to jsem ji do Prahy nalákala, aspoň teda myslím. Pěkně jsem si restaurace vyhledala. Na první večeři jsme vyrazily i s mámou do Maitrey. Musím poctivě říct, že vegetariánský burger s kozím sýrem byl nejlepší, co jsem kdy jedla. Megan si dala veganský guláš, máma měla salát.

Neteřinka je taková skromná, neměla žádný požadavky ohledně programu, jen vyslovila přání, podívat se do nějakýho sekáče. Jeden den jsme tedy podnikly Tour de Second hand. Já v sekáčích nenakupuju, ale připravila jsem trasu asi s osmi a obědem plánovaným v Plevelu ve Vršovicích. Prolezly jsme hadrárny, které mi smrdí menstruací, i pěkné butiky, kde nakupovaly opravdu šik oblečené ženské.

Nevydařila se mezizastávka v Plevelu, v pondělí mají zavřeno. Megan naštěstí pohotově vygůglila nedaleké veganské bistro Chutnej. A opět mi přistál na stole burgr, tentokrát jsem si furiantsky objednala cizrnový falafel. Prozíravá neteřinka si dala řepáka, batátové a zeleninové hranolky jsme si rozdělily. Jídlo bylo skvělý a my pokračovaly v tour. Finálním úlovkem byly šaty, košile, tílko, malá dámská aktovka a pro mě tmavě modrý svetřík.

K večeru se mi bolestivě nafouklo břicho, odhadem tak pátý měsíc včetně pohybů. Cizrna! A kurva! Já luštěniny normálně moc nejím. Kulminace nastala kolem čtvrté ranní. Spala jsem s Megan v manželské posteli, protože Druhorozený odmítl uvolnit svůj pokoj. A hlavně nechtěl spát se mnou. Nikdo se mnou nechce spát. Potichu jsem se odešla odvzdušnit na toaletu. To potichu jsem si mohla klidně odpustit. Málem jsem probudila celý barák a obkladačky neopadaly jen proto, že jsou bytelně přilepený. Jsem zpátky na své masové stravě a jsem tomu ráda.