Všechno je, jak má být

Patočkovi se u mě líbí, asi má závratě, protože je rád, že bydlím v první patře, nebo má trauma z filmu Skleněné peklo, neptala jsem se. Je spokojený s písničkami na rádiu Beat, že hned naproti je večerka, že v Hokejce mají tankovou plzeň. Mladý chlapec všechno kritizuje, včetně písniček na Beatu, což mě velmi popuzuje, ani nevím proč. Hned v březnu jsem mu psala, že se s někým scházím, aby si nemyslel, že jsem opuštěná chudinka, která se na něj třese. Třesu. 

Chlapec je na mě moc dominantní, takový alfa samec. Říká, že spolu nemůžeme být, že bychom se zabili. A má pravdu. Přes moje protesty mi v koupelně přivrtal držák na sprchu. Málem mě kleplo, když vrtal do nových obkladů. Pak přitáhl tyč na závěs k vaně. Bilý nemocniční závěs jsem nevděčně odmítla. Zůstala mi jen nainstalovaná tyč. Po pár týdnech jsem kapitulovala, mám závěs s motivem bambusu. Ten jsem taky nechtěla, ale Mladý chlapec je spokojený, konečně má koupelnu podle svého gusta. On je vůbec hodně čistotný. Posledně našel v posteli nějaké fuj a tvářil se zhnuseně, jako by to byl kus uschlé předkožky. 

Objevila jsem u sebe lehký náznak monogamie. Nemůžu se milovat s dvěma muži najednou. Teda ani na střídačku. Mám pak morální kocovinu a technicky též nezvládám. Patočka měl vždy zelený ručník, teď má zelený ručník Mladý chlapec a Patočka vyfasoval potupný oranžový. Dle zásluh. Pořád jsem povlíkala postel, prala ložní a ručníky a připadala si jako coura. A při dnešních cenách elektřiny a vody bych se rychle zruinovala.

Začal si mě všímat chlapík z ochranky, nejdřív z dálky vehementně zdravil, pak zavolal, že se jmenuje Josef. Když jsem v sobotu odcházela v dešti z práce domů, vyběhl se se mnou rozloučit a prohlédnout konečně zblízka. Od té doby je pořád zalezlý ve vrátnici. Taky dobře. Narušil by mi barevnou posloupnost ručníků