pátek 10. června 2016

Lze milovat puberťáka (vlastního)..?

Nelze.
Každý ráno to zkouším, každý den znovu a znovu. Každý den začínám s mateřskou láskou v srdci, přes noc nově narostlou.
Svého šestnáctiletého syna budím slovy: Broučku, vstávej, je ráno musíš do školy. Někdy trapně říkám: Hola, hola, škola volá. Taky co si furt vymýšlet novýho, že.
Ve čtvrtek říkám: Už je čtvrtek, to dáš, broučku. V pátek říkám: Je pátek, to už zvládneš, broučku.
On nejdřív zavrčí, pak řekne: Nech mě bejt. Popřípadě: Nešahej na mě. To pokud se ho dotknu.
Já jdu připravit snídani a namatlat svačinu.
Pak na něj volám z kuchyně, aby sakra vstával.
Každý ráno znovu a znovu končí náš vstávací rituál mým řevem: Vstávej, ty debile, zase přijdeš pozdě!

Ale nevzdávám se. Ke Dni dětí jsem nakoupila sladkosti a hezky mu popřála: Vstávej broučku, všechno nejlepší ke Dni dětí. Ne, nijak to nepomohlo. Jen všechno najednou zblajznul, včetně žvejkaček.
Balíček jsem zadokumentovala a ukázala Zuzaně při obědě v Dhabě. Jsi blbá, řekla suše. Zuzana je o level výš, už má obě děti z domu. Pro mě naprosto nedostižná představa.

1.6.2016


Dokumentace je důležitá pro případnou kontrolu ze sociálního odboru, protože loni mi syn vyhrožoval, že si půjde někam stěžovat, že se o něj špatně starám. A protože je lenivý cokoli zjišťovat, zeptal se rovnou mě, své matky, kde se stěžuje na matčinu špatnou péči. Vysvětlila jsem mu, že může požádat o pomoc:
a) třídní učitelku - to prý ne, ta ho zná
b) dětskou lékařku - to už vůbec ne, ta ho zná dokonale a zná i mě a ještě by ho preventivně píchla do zadku
c) rovnou sociální odbor - tss to je daleko (stanici metrem)

Zatím jsem tedy v klidu.


9.6.2016

79 komentářů:

  1. fakt díky, těším se čím dál víc, až to u nás nastane. První signál vyslala Zora minulý týden "ten šátek je trapnej" a to v pouhých sedmi letech.. moc se těším.. moc moc moc

    OdpovědětVymazat
  2. Trapnej šátek je ještě dobrý, pak budeš trapná Ty a muž. Druhorozený je na ránu, co vylezl z břicha. On je opravdu extrém, zbytečně se neplaš..

    OdpovědětVymazat
  3. Teda doufám, že s tou sociálkou je to nadsazený... Protože jsem už slyšela, že jedno dítko to dotáhlo do konce.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Jak píšu, byl líný to dotáhnout do konce nebo je spokojený a jen prudí..

    OdpovědětVymazat
  5. Jak mi mohl tenhle článek utéct?
    Díky všem, co Tě dostali na titulku
    Ty jsi totiž takový úžasný důkaz toho, že moje dítě není nenormální
    I když on sežere jen ty žvýkačky, pak projde balíčky sester (tedy, my to vedem jen na Velikonoce a k Mikuláši), aby sežral žvýkačky i jim a pak mi vrátí čokoládu s tím, že tohle on nežere.
    Nakonec si tedy dá i tu čokoládu, copak o to...
    A s tou sociálkou?
    Zavedla jsem mu výpraskový deník, kdysi...
    Protože si stěžoval, že ho pořád, ale  vážně pořád jen mlátím.
    Nakonec měl po dvou letech v deníku dva výprasky a u obou se zpožděním uznal, že ještě dostal málo.
    Teď, když je plnoletý a může machrovat, chodí a říká, že je všechno špatné moje vina, že jsem ho měla víc řezat
    A tak jo...
    Navádím drahého, aby mu sem tam jednu vlepil, preventivně.
    Já už ne, synek je vyšší a sílu má větší, ale drahý ho pořád převyšuje o nějakých patnáct cenťáků a sílu má taky
    A na výchovu není nikdy pozdě, ne?

    OdpovědětVymazat
  6. [6]: Milá Baruško,
    ještě, že Tě mám...vůbec nevím, že tam jsem, s fotkou, co tam byla nedávno. Ach jo. Bych dovalila foto Druhorozeného.
    Baruško, díky podporu...

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: No vidíš a nejen že byla nedávno, ale byla u mého pubertálního článku
    To se nám to hezky sešlo, co?

    OdpovědětVymazat
  8. [8]: Stejní puberťáci, stejné fotky...

    OdpovědětVymazat
  9. Np jo, když ono už to vstavej broučku je dost provokativní.
    Mám pocit, že rodiče někdy pubertalním výlevům sami nahrávají.

    OdpovědětVymazat
  10. A komu by se ráno chtělo vstávat, že? Sice bych si to v životě nedovolila svým rodičům říct, ale stejně se pokaždé budím s myšlenkou na to, ať mě s prominutím neserou a můžu dál spát.

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: To ani říkat nemusíš, to se přečte z očí... A je to čtení za všechny prachy, znám to moc dobře...

    OdpovědětVymazat
  12. Dal bych mu přečíst Kafkovu Proměnu, aby ho tato potenciální varianta dalšího vývoje nepřekvapila. "Vidíš, vidíš," pohladíš ho něžně po krovkách, "mohl jsi tušit, že to moje ´broučku´ nebylo oslovení láskyplné, ale zlověstné!"

    OdpovědětVymazat
  13. Synáčkovi je dvanáct a už to s ním mlátí ode zdi ke zdi. Nechci ho příliš provokovat, takže mu chodím na oči jen omezeně, do jeho pokojíku vstupuju jen na vyzvání a pouze, když začne na veřejnosti nadávat jak dlaždič (a já vím,jak nadává dlaždič, jeden můj předek jím byl), upozorňuju ho tichým hlasem, že takhle se nemluví. Taky neprotestuju, když mi říká "vole" a tak podobně. Pročež mám pocit, že kdyby na mne tu sociálku zavolal, bylo by to jasný

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Milý Petře,
    on vůbec nečte, leda bych mu to převyprávěla, ale mě Kafka moc nebaví, ještě jsem asi nedozrála...

    OdpovědětVymazat
  15. [16]: Milá Zuzano,
    gratulu, to más doma taky výstavní kousek. Však my jsme se za ten rok od napsání článku taky ještě posunuli...

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Počkej, až spadneš! To bývá znamení zralosti.

    OdpovědětVymazat
  17. [6]: Výpraskový deník Tys fakt originál, Baru!

    OdpovědětVymazat
  18. [20]: Baruška se nezdá, co...?! Normální domina...

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Milá Dorko,
    Ty mě vždycky rozesměješ...díky..!

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: To bych ti spíš já měla poděkovat za tvé vtipné články. Piš a jiskři na Blogu,
    každý má rád pohodu!
    Humoru se přejíst nedá,
    téhle drogy je nám třeba!

    OdpovědětVymazat
  21. [22]: No jo, tichá voda břehy mele... Aby nám pak taky nenamlela!

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Ty jsi taková kecka, úplně mi vhrkly slzy do očí. To mi nedělej...

    OdpovědětVymazat
  23. [25]: Slzy smíchu nebo žalu nad mými komenty??   Mimochodem, ty stavíš na odiv tvrdší slupku, která ale kryje tvé jemné jadérko.

    OdpovědětVymazat
  24. [27]: A proč myslíš, že je v komentu č. 26 ještě ta věta??
    Trubičky mám nejradši grilišášový, ty už skoro nikde nejsou...

    OdpovědětVymazat
  25. [28]: Ty ani neznám, větrníky a věnečky to je moje.

    OdpovědětVymazat
  26. [29]: Neznáš? Co tě to na škole učili?!

    OdpovědětVymazat
  27. [30]: Holka, já má jenom SEŠ, trubičky byly až na medicíně...

    OdpovědětVymazat
  28. [31]: Tak teď se zas chechtám já! Tak kdo je větší kecka?!

    OdpovědětVymazat
  29. Děláš chybu s těmi broučky, tohle by sralo každého puberťáka. Nejdřív brouček, pak debil - samý extrém. Jednej s ním jako se skoro dospělým, žádné honění do školy, žádné utěšování, není malé děcko!

    OdpovědětVymazat
  30. [35]: Je to maličko nadsazené. Děti jsou děti a nemůžeš s nima jednat jako s dospělými. Kdybych ho do školy nehonila, on by tam prostě nešel...

    OdpovědětVymazat
  31. Páni, to je terno. Dárek ke Dni dětí v obalu s krtečkem bych asi taky ocenila až teď, jako dospělá V 16 si už nikdo nepřipadá jako dítě, žejo. Takže z pozice dcery mi to připadá ujetý, protože si taky dokážu připustit vlastní pubertu, i když jsem ji moc neměla.Na druhou stranu sourozencům je deset a taky na ně ještě trochu poránu ňuňám, ale zvlášť na klukovi je vidět, že se začíná vymezovat. A někdy je mi to líto, že už tak vyrostli, někdy si zas říkám, že je prostě na čase.Pozoruju přitom ještě další skupinu, která zůstává u rodičů až moc dlouho a to taky neprospívá ani jedný straně.A na závěr se děsím, jak budu hrozná matka a kdo jako bude korigovat mě, až budu po dospělym dítěti chtít, aby se nou hrálo pořád tu hru, že je mu pět!   No, snad to nebude tak těžký :)

    OdpovědětVymazat
  32. [37]: Zbytečně se nestresuj dopředu, všechno přichází plynule, budeš alespoň minimálně připravená.
    Kluci jsou opožděnější, jasně že v šestnácti si připadá spíš dospělý než dítě, ale i to infantilní balení potěšilo. Myslím, že i to oslovení "broučku" mu nevadí. Já jsem v podstatěn velmi tolerantní matka...

    OdpovědětVymazat
  33. [13]: U nás je oslovení "broučku" mírně urážlivé
    Protože brouček má ještě menší mozek, než slepice
    Ale zas není výhružné
    Ach jo, já Kafku taky nečetla [20]: No co, smrádci si vždycky pamatují víc to zlé a ještě to zveličí...
    Takhle jsem měla v ruce důkaz...

    OdpovědětVymazat
  34. No fíjo, nedovedu si představit, že by nás mamka v šestnácti ráno budila a dělala snídani. Kde jsou takové maminky k sehnání?

    OdpovědětVymazat
  35. [40]: Však on chlapec narazí. Byl úplně zděšen, když zjistil, že bráchovi jeho slečna snídani nedělá...on si najde slečnu, která bude poskytovat stejný servis jako já. Co dodat..? Přeju mu hodně štěstí...

    OdpovědětVymazat
  36. Když mně bylo dvanáct, rodiče tež byli neskutečně trapní... Teď se mlátím do hlavy za všechny blbosti, co jsem si tehdy myslela.

    OdpovědětVymazat
  37. [42]: Milá Remi,
    v klidu, Tvoje děti Ti to s přehledem vrátí...to je takový hezký koloběh života...proto moji kluci říkají, že děti pro jistotu mít ani nebudou...

    OdpovědětVymazat
  38. Je mi 19 a tohle přesně znám z druhé strany hola hola škola volá, za to bych každé ráno vraždila ale už pomalu dospívám k názoru, že to se mnou rodiče mysleli a myslí dobře

    OdpovědětVymazat
  39. [44]: Milá Lenny,
    to je koloběh života, až budeš říkat svým dětem: Hola, hola, škola....bude koloběh naprosto dokonalý...

    OdpovědětVymazat
  40. Už to první slovo mě rozesmálo (mile), protože jsem automaticky (dle předchozích zkušeností s  blogy) čekala spoustu řečí a dumání a on místo toho, hned, závěr Držím palce bezva mamince.
    Všichni jsme vyrostli a ocenili, že to s námi rodiče vydrželi

    OdpovědětVymazat
  41. [46]: Milá Luci,
    díky moc za hezký komentář a palce držet potřebuju FEST...

    OdpovědětVymazat
  42. [47]:
    Rozhodně budu!! Slibuji A nejsem zde naposled
    Krásný večer!

    OdpovědětVymazat
  43. To ma pobavilo, tak toto ma čaká? ... ja mám zatiaľ 3,5 ale ono to už teraz začína odvrávať takým spôsobom, že s mužom vieme, že nás iba milosrdne pripravuje na pubertu.

    OdpovědětVymazat
  44. [49]: Milá Polly,
    ano, to Tě čeká. Můj chlapeček vysílal varovné signály už z břicha. Později mi dětská lékařka říkala, že puberta bude velmi NÁROČNÁ...

    OdpovědětVymazat
  45. Mně je za dva měsíce šestnáct a takhle jsem se tedy v životě nechovala ke své mamce. (To by taky bylo, kdyby ano.)
    Já když jsem drzá, tak se do toho většinou vloží táta. Ten mě speckuje a je po problémech. Prostě to chce mít pevnou ruku. Zajímat se. Věnovat se mu. Ale rozhodně přestat s „broučkováním“ - to bych mamku/tátu taky hnala.

    OdpovědětVymazat
  46. [51]: Milá Anno,
    díky za komentář, od vrstevnice mého syna si ho obzvlášť považuju.
    Je vidět, že mému synovi ta pevná otcovská ruka chybí. Jinak si nemyslím, že se synovi nevěnuju a zajímám se o něj, až se mu to nelíbí... Asi jsme maličko nestandardní rodina, na druhou stranu mám o čem psát. A s tou sociálkou to byla legrace (doufám)...

    OdpovědětVymazat
  47. Nojo, klasika. Nikomu se ráno nechce vstávat

    OdpovědětVymazat
  48. [53]: Jenom ten pes je po ránu bujný...

    OdpovědětVymazat
  49. Třikrát jsem prožívala se syny pubertu. Ale pro samou práci v zaměstnání i doma jsme tím jaksi propluli docela dobře. Do školy je postupně budil budík, nejstarší syn toho prostředního po dalších 15 letech se narodil poslední syn a to ti dva 18 a 15 letý , jak trochu rozum bral ho "cvičili". Mluvila jsem se syny vždycky na rovinu. Na př. To , že mám kluky neznamená, že nebudou doma pomáhat. Bavili jsme se o čemkoliv, co je zajímalo, pokud se jim něco nelíbilo, klidně jsem řekla, že jsou puberťáci, na což oni odpovídali tím, že si to pletu, že ještě existují adolescenti a pak, že oni už mají svůj rozum a jestli jim udělám tak padesát lívanečků, chtějí odpoledne vyrazit do lesa s kamarády
    Jo to ještě nebyly počítače. Navíc už od malička projevovali pohotovost" při zákazu večerníčku mi kluk,který už uměl v 1. třídě číst klidně řekl: Nevadí, budu si v posteli číst. Vyrazil mi dech a protože jsem ráda četla také, přešla jsem to...

    OdpovědětVymazat
  50. [55]: Milá Růženko,
    mám v podstatě dva jedináčky, jsou od sebe 11 let. A Druhorozený je rozmazlený, ano. Moje děti nečtou, ochuzují sami sebe, mrzí mě to, ale nic s tím nenadělám. Oběma jsem poctivě četla.
    Máš tři syny jak z pohádky, to je moc hezký...

    OdpovědětVymazat
  51. [56]: No jo, dvě generace, protože ten  nejstarší se v gymnáziu zamiloval do spolužačky už v 16 letech, osm let spolu chodili, brali se v 24 letech - do té doby byl vlastně doma- tedy studium, pak vojna, práce, ale jsou spolu dodnes. Takže na jeho výchovu měla vliv- a dobrý - i její rodina, kam samozřejmě chodil dost brzy. Chtěli mít dceru pod dohledem. Ten druhý byl takový trochu miláček- vyčítal mi to i ten nejstarší-  třetí pak opravdu opečovávaný a paradoxně hodně samostatný. Všichni tři byli v naší  péči do svých 24 let a jsou parádně vycvičení pro svoji rodinu.

    OdpovědětVymazat
  52. [56]: Starší si četli sami, nejmladšímu jsem před spaním denně četla do 9 let- co my jsme všechno přečetli. Štorcha měl nejradši a pak Pana Kaplana, ale vlastně všechny dětské knihy i po brášcích, Jula Verna a j.
    Líbí se mi tvůj postoj k synovi - vydrž a hlavně se ho "neboj". Mladí mají rádi, když se s nimi jedná jako skoro dospělými. Vedla jsem 15let Dívčí klub- děvčata od 11-14 let, tak to znám.   

    OdpovědětVymazat
  53. [57]:,[58]: Děkuju za podporu, zatím se ho nebojím...
    Já mu četla vyloženě násilím, nic ho nebavilo, jen Mikulášovy patálie. Nakonec mi dětská doktorka řekla, ať se na čtení vykašlu, že je pro něho málo akční... Tak jsme hráli prší.

    OdpovědětVymazat
  54. [59]: Kluci měli rádi, když jsem jim vyprávěla co jsme s bráškou vyváděli jako děti. Já trouba,- konstatovali, že jsem taky byla hezké kvítko, tak co prý chci od nich.Kluk si četl pod dekou při baterce a divil se, jak jsem na to přišla.Dělala jsem to totiž také...Zkus mu číst pana Kaplana, já jsem se u toho řehtala a jak  nejmladší syn, tak potom i vnučka měli ze mě větší legraci než z knížky. Dodnes na to vzpomínají.

    OdpovědětVymazat
  55. [60]: Růženko,
    je mu sedmnáct, už mu vážně číst nebudu, počkám si na vnoučata...

    OdpovědětVymazat
  56. [61]: To je prima, to opravdu není nutné. Přihrejte mu třeba Dekameron, třeba by ho zaujal, ten na internetu asi nenajde.

    OdpovědětVymazat
  57. Dekameron je soubor sta novel o lásce rozdělených po deseti na deset dní. Příběhy si vypráví tři mladí muži a sedm mladých žen, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348.Dílo napsal Giovanni Boccaccio v letech 1348 až 1353. V jeho úvodu se nachází rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku. Příběhy z Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění.Vypravěči je sedm urozených paní a tři muži: Filostrato, Dioneo, Pampinea, Filomena, Pamfilo, Elisa, Fiammetta, Emilia, Lauretta a Neifile.
    Na wiki jsou ukázky, takže lze ho najít- je to historie a pěkně pikantní.

    OdpovědětVymazat
  58. Omlouvám se, k tomuto článku to asi nepatří, ale jen jsem nahodila téma, které by mohlo chlapce zajímat i kdyby byl znalý jak chtěl.

    OdpovědětVymazat
  59. Omlouvám se, k tomuto článku to asi nepatří, ale jen jsem nahodila téma, které by mohlo chlapce zajímat i kdyby byl znalý jak chtěl.

    OdpovědětVymazat
  60. [63]:,[65]: Růženko,
    moc děkuju, ale on opravdu číst nebude, už jsem to vzdala.
    Dekameron samozřejmě znám, ale synek skončil u čtení programu TV a ani to ho už nezajímá. Je vášnivý hráč počítačových her a má úplně jiný svět...   Já jsem celá šťastná, když chvilku kouká na nějaký dokument se mnou, nebo ho zaujme nějaká filmová klasika, aby nebyl úplně za blbce...

    OdpovědětVymazat
  61. [66]: Náš prostřední taky počítači propadl a to ještě nebylo tak rozšířené, má ekonomickou výšku se zaměřením na počítače a je programátor v povolání a taky si hraje na počítači, na telefonu a to má už abrahámoviny za sebou. Stejně je ale prima chlap. Syn se lety srovná, není se čeho bát.

    OdpovědětVymazat
  62. [67]: Pevně doufám, že se časem srovná, zatím to nevypadá, viz dnešní článek...

    OdpovědětVymazat
  63. [68]: Možná to chce trochu "vydírání", mě se osvědčilo a ostatní máš u nového článku...   

    OdpovědětVymazat
  64. Takový luxus bych brala taky... Já blbá se tak starala zatím jen o svého ex... Manžel v posteli nejí vůbec, tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží se Svištěm...

    OdpovědětVymazat
  65. [70]: Já taky v posteli nejím, nesnáším ty drobky a vždycky (!) tam pak nějaký je. Druhorozený jí v posteli jenom snídani na Rusalce, jak tam jezdí od pěti měsíců, nějak u toho zůstal. Mně to nevadí, když spí, klidně mu ji nechám v dosahu ruky. Ex se pokaždý může posrat, jak žárlí...jemu ani náhodou...

    OdpovědětVymazat
  66. [71]: takže dvojitý úspěch 😂 synek ve zdánlivém luxusu a nasrany ex. Jo,podle mého gusta 😂

    OdpovědětVymazat
  67. [72]: Synek do sebe se zavřenýma očima nasouká rohlík, vypije čaj a spí dál, protože na Rusalce žije hlavně v noci... Ex zůstane příští rok doma, jenom nám rušil zajeté rituály...

    OdpovědětVymazat
  68. [73]:to byl u tebe ten článek o tom jak odvazoval psa? Bych ho taky nebrala  ...

    OdpovědětVymazat
  69. [74]: Jj, Dovolená snů... já vždycky potřebuju přivézt a odvézt kola, budu to muset vymyslet jinak, tj. koupit nosiče na auto Prvorozeného, asi.

    OdpovědětVymazat
  70. [76]: Ano, je to velmi náročné období, zhruba tři pětiletky...

    OdpovědětVymazat
  71. Mám dvojčata ve stejném věku. Od 7.tř. základky jim svačinu nedělám ( když si ji neudělají sami, mají hlad ), nebudím je od 3. Vstávají na budík. Pokud zaspí, musí si to sami vysvětlit ve škole. Omluvenku píšu jen pokud je nechám doma sama. Jsou drzí, odmlouvají, myslí si, že když vypadli ze základky a jsou na střední, že sežrali všechnu moudrost a můžou mně poučovat. Občas jim přiznám i pravdu. Ale jen sporadicky, aby si moc nemysleli. Číst musí. Mají povinnou četbu a budou ukazovat povinnou četbu u maturity. Nechce se jim, ale nic jiného nezbývá.

    OdpovědětVymazat
  72. [78]: Milá Hanko,
    máte můj obdiv...
    Svačiny si už dělá sám, ale jinak jsme moc nepokročili dále. Je rozmazlený jedináček v podstatě.

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec