Poprvé jsem narazila v období základní školy. Nějaký Druhorozeného obdivuhodný (zřejmě) spolužák na každé Proč, odpovídal Protože bagr. Ono to vypadá jako nepodstatná prkotina, ale pokud se vám na všechny důležité a zásadní otázky dostane odpovědi Protože bagr, máte po pár dnech chuť udeřit synka pěstí do obličeje. Proč nemáš ještě uklizený pokoj? Proč jsi neměl ten úkol? Proč jsi nesnědl svačinu? Protože bagr. Do obličeje jsem ho neudeřila jen proto, že jsem do jeho rovnátek investovala příliš mnoho peněz a času. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na obranu. Proč nejsou k obědu řízky? Proč už nemůžu na počítač? Proč mě nemáš ráda? Protože bagr.
Pak byl klid, než na střední škole objevil kouzlo slovesa prcat ve významu kašlat na to. Řvala jsem fest, vyhrožovala, ale nebylo to nic platný. Prcám na školu! To byl jeho oblíbený válečný pokřik. Vrátila jsem se k osvědčené taktice. Slíbilas uvařit svíčkovou. Prcám ti na svíčkovou, odpověděla jsem bez uzardění. Legrace je, že Druhorozený slovo přestal už používat, ale mně nějak zůstalo v oblibě. Občas ujedu i v práci. Prcám na ty tabulky, jdu na oběd.
Co to zkoušíš, frajerko? Zkouším tě vychovat a přitom nezabít. Děkuju, nechci, způsobně teď odpovídá syn. Jak hezké, jenže to odpovídá na pokyn Vezmi s sebou ty odpadky. Jinak jsme v období relativního klidu, co se naší konverzace týče. Druhorozený ovšem provokuje rád, místo mami mi říká Míšo. Proč ti to vadí? Dyť se tak menuješ. Jak ti říkají v práci? No vidíš, taky Míšo. Dobře, skousla jsem Míšu. V duchu jsem si řekla, že to do 27.2.2018 vydržím. Den předtím mu bude osmnáct, ještě ho nechám jednou přespat a vykopnu ho z bytu. Synek si moji svatou trpělivost vysvětlil jako slabost a přitvrdil. Číčo, co bude k večeři? Tak tentokrát jsem ho už praštila a příště ho praští ještě Prvorozený, protože jeho ta bráchova žoviálnosti vytáčí víc než mě.
Taky jste si všimli, že spolu mluvíme hlavně o jídle?
A proč ne, i láska doma prochází žaludkem.
OdpovědětVymazat[1]: Je to prostě chlap, peču svíčkovou, poprvé po dietě, tj. skoro po třech měsících...
OdpovědětVymazatNa co jiného chlapa utáhnout než na jídlo? celkem se děsím, co mne to v roce cca 2030 čeká ...
OdpovědětVymazat[3]: Píšeme si navzájem v jednu chvíli, teď jsem byla na Tvém blogu.
OdpovědětVymazatTvoje dítě takové nebude, bude vychované přece...! (To jsem si myslela taky)
[4]: ja kdyz vím, co jsem já zač a co občas vypadne z muže, tak raději nemyslím
OdpovědětVymazat[2]: Že mu přeju dobrou chuť!:)
OdpovědětVymazat[6]: Díky moc, ráda vyřídím...a on si to tu ještě přečte. Je strašně samolibej a miluje články o sobě, ať jsou jakkoli dehonestující...
OdpovědětVymazatNo, pěkně jste se přizpůsobila
OdpovědětVymazat[8]: Jsem šílená matka a sprosťanda k tomu...
OdpovědětVymazatVtipně sepsáno, ale mně docela vzdálené. Ač jsem vychovala dva kluky (nyní jsou dospělí), pubertu jsme neměli, i když jsem na ni stále čekala, i na opožděnou. Takže se jen usmívám.
OdpovědětVymazat[10]: Milá Lotty,
OdpovědětVymazattak to jsi šťastná žena...
https://www.youtube.com/watch?v=2_to8tbCsIo Já používám zdánlivě slušnou alternativu (mám z Partičky) - "prdám" - je to něco mezi mrdám a prdím a rodiče to nepohoršuje.
OdpovědětVymazat[11]: Jsem. Opravdu si vzpomínám na dobu, kdy jsem čekala na typické projevy, už jsem si myslela, že kluci jsou opoždění, ale - nedočkala jsem se dodnes. Zpětně na to vzpomínám na pohodovou dobu - na rozdíl od mých kamarádek.
OdpovědětVymazatJá vždycky odpovídám prostě proto
OdpovědětVymazatObčas synovi taky jedna přistane, někdy je to nad moje síly
Super počtečníčko, místy i dost úsměvné, ale to k tomu rozhodně patří.
OdpovědětVymazat[12]: Jó, to je vážně nešvar...
OdpovědětVymazat"Prdám" je taky dobrý, ale nemá tu správnou sílu...
[14]: U nás je to pořád nad moje síly...
OdpovědětVymazat[15]: To se to směje cizímu neštěstí...
OdpovědětVymazatObdivuji tvou trpělivost i taktiku. Obojí mi schází už teď a to máme ještě do puberty sakra daleko.
OdpovědětVymazat[19]: Milá Lucie,
OdpovědětVymazatnevím, jestli je obdivuhodné, když matka mluví jako dlaždič... Vážně se snažím, ale někdy (vlastně pořád) jsem fakt zoufalá...Tím, že mám mezi kluky věkový rozdíl 11 let, dělám matku poctivě už 28 let a konec stále v nedohlednu...
To víš, právem ti říká tvůj syn Míšo, či číčo, když jsi tu uveřejnila v březnu své nožky v minisukni, super číča ti asi v duchu říkal nejeden bloger!
OdpovědětVymazatMilá Michaelo, výraz: "Protože bagr" jsem si oblíbila poté, co jsem ho objevila na nějakém blogu, možná v komentářích... nepoužila jsi ho někde náhodou ty, tak před měsícem asi?
OdpovědětVymazatPobavila jsem se.
OdpovědětVymazatJediné co mohu napsat je: přeji pevné nervy A nic netrvá věčně.
[21]: Milá Sugr,
OdpovědětVymazatjsi moc hodná, ale myslím, že mi tak říká, protože je drzej zmetek...
[22]: Milá Meduňko,
OdpovědětVymazatje to možné, že jsem to už někam psala, nejspíš Barušce, ale nejsem si jistá...
[23]: Vždycky mám radost, když se mé povídání líbí a děkuju za podporu...
OdpovědětVymazatJsi hrdina.
OdpovědětVymazatTen nahoře je přeci jen spravedlivý, dal mi dceru, která vyvažovala mou povahu klidem.
Děkuji tam nahoru.
A tebe lituji...
[20]:To bude tím, že spojení "matka-dlaždič" mi připadne takové roztomilé...a povědomé. Také mi to občas ulítne a musím říct, že se mi tak hrozně uleví.
OdpovědětVymazatU nás se kdysi puberta projevila s daleko větší razancí u dcery, syn byl celkem v klidu, ale je to období pro silné nátury. I u nás létala sprostá slova jak vlaštovičky. Někdy létají i teď, docela se tím uklidním
OdpovědětVymazatVezmi odpadky - děkuji, nechci - už se bavim půl hodiny Synkovi bude 15, doma je veselo. Něco obdobného jako u vás. Nej je, že on teď hraje na PC hry s kámošema, se kterýma u toho kecaj. Já si málokdy uvědomím, že mě slyší nejen on, ale i banda spolužáků. S dotazy typu - Ty vole, kde máš tu mikinu, jsem stoupla v očích nejen jeho, ale i jejich. To prý by jejich maminka nikdy neřekla Tak nevim. Příště zkusím možná tu tvoji oblíbenou větu
OdpovědětVymazat[30]: Druhorozený automaticky vypíná mikrofon, když slyší dusání (já strašně dupu), ale párkrát jsem stihla zařvat a...a všichni ho litovali...
OdpovědětVymazatJinak je to doma zřejmě všude dost podobný a Baruška sem ještě nepsala, ta si udělá asi vlastní článek, má doma taky exkluzivní exemplář puberťáka...
Ještě že se mi výraz: protože bagr, nedostal ke mě a mého okolí jinak nevím co bych v tu dobu dělala. Ale už takové výrazy jsem slyšela u teď mladých puberťáků.
OdpovědětVymazatJaj...číčo, no to je tedy oslovení...Máte tedy silnou trpělivost :)
[32]: Druhorozený byl nesnesitelný už v břiše a i dětská doktorka mě varovala, že puberta bude hodně náročná...a OPRAVDU je...
OdpovědětVymazatBo bagr je klasika. A u nás sice neletělo prcat, ale všude jsme dávali slovo ocas. Jako úplně všude. I do pozdravu. Místo tě péro jsme se na gymplu zdravili tě ocas. A to jsem si myslela, jak jsem měla v klidu pubertu...
OdpovědětVymazat[34]: Jsi holčička, tak jsi pubertu měla mírnější...
OdpovědětVymazatJá si pamatuju na svojí ségru, ta měla zase období, kdy na všechno odpovídala "Keine ahnung". U článku jsem se nachechtala, hlavně jak jste se posunuli na tu slušnější úroveň, děkuji nechci
OdpovědětVymazat[36]: Ta ségřina německá hláška je taky výživná...kam na to punerťáci chodí?!
OdpovědětVymazatPrvorozený říkal jenom: Nic se neboj, maminko, nic se neboj.
A pak odmaturoval na poslední možný termín, už rok chodil do práce, než si konečně dodělal maturitu...
Brácha teď taky vyvádí, ale takhle slovně si tedy nedovoluje takže zírám.
OdpovědětVymazat[38]: Milá Naoki,
OdpovědětVymazatjá zírám taky a to je všechno, na co se zmůžu, pořád doufám, že ho to nějak samovolně přejde...
Jeee. Takové časy si stále pamatuji. Protože bagr visí na stromě, já na to prcam. A hlavně když se na kdo zeptal na skolu 'co škola?' 'stoji' Děsím se toho co ta moje ulicnice bude dělat za pár let až doroste do puberty. Snad bude puberťák po mě, kdy jsem byla celkem klidná. Pokud bude po muži tak ji prizabiji.
OdpovědětVymazat[40]: Držím Ti palce. Já si pořád myslím, že s holkama je puberta lepší... , ale protože mám dva syny, nejsem asi objektivní...
OdpovědětVymazatTohle děsí všechny matky. Tak o přece nebude, většina rodin žije docela v pohodě. Lidi si spolu povídaj, nenadávajsi sprostě a maj se rádi.Ale tak co. Je to už jen chvilka. Do 18. Pak už se může nadávat třeba na samotu.
OdpovědětVymazat(Ale je to hrozný. Poznat chvíli, kdy to vypadá, že maminka třeba nepřežije a pak vidět, jak si maminek lidi neváží. To už není puberta...přece. Nebo je? :O )
[42]: Jasně, všechny matky si myslí, že jejich dítě bude vychovaný...že tohle se jich netýká...
OdpovědětVymazatPřitom všem si myslím, že mám s klukama hezký vztah, že jsou relativně vychovaní a postarají se o mě, až bude potřeba...
No, uvidíme, abych se třeba nesekla...
[43]: jako jo, ono je to asi přirozený. Kdyby to tak nebylo, nemá smysl se do toho pouštět! :)
OdpovědětVymazatAle u toho kluka to vidím, ta potřeba "být frajer" je prostě o hodně větší. A nakonec - takovej ten hodnej chlapeček, to je snad mnohem horší, než trochu přidrzlej dospívající, ne?Sourozence mám skoro o 15 let mladší. A vždycky jsem z legrace říkala, že mi brácha bude stěhovat skříně, až budu nemohoucí. A jak mi teď někdy odsekne, že se skoro leknu, kde je to miminko....Naštěstí dostává od táty hned docela rozumnou domluvu :)Hodně štěstí a tak. Ono to je vždycky víc nadsázka, než pravda :)
[44]: Díky moc.
OdpovědětVymazatP.S. U nás nadsázky není tolik potřeba...
[42]: No jo, ono se řekne do osmnácti, ale když je puberťačka tou dobou před třeťákem, tak to musíte živit až do maturity! Skoro dva roky ještě
OdpovědětVymazat[46]: Mám to stejně, Druhorozený jde do třeťáku, ale kdyby ho náhodou vyhodili, má to jasný...a on to ví...
OdpovědětVymazat[47]: To u nás oba dva! Když začali s řečma, že škola je na nic, tak jsem jim dala vybrat. Škola nebo práce - nekvalifikovaná, samozřejmě. Hádejte, co si oba vybrali?
OdpovědětVymazat[48]: Předpokládám, že školu... Ono pracovat je strašně nudný a namáhavý...!
OdpovědětVymazatKurva to je počteníčko
OdpovědětVymazat[50]: To víš, milý Petře, nějak spolu komunikovat musíme...
OdpovědětVymazat