Mrzák Inishmaanský, Divadlo v Celetné (2017)

Černá komedie o tom, co se stane, když do nejzapadlejšího zapadákova v Irsku v roce 1934 přijedou filmaři až z Ameriky, ale taky o lásce a sounáležitosti. Irsko asi není tak špatná země, když do ní přijedou filmaři až z Ameriky, když do ní přijede francouzský zubař nebo když...tahle věta provází celé představení.

V poměrně krátké době jsem znovu vyrazila na Martina Hofmanna (pomalu bych mohla založit fanouškovský blog). Oproti Opilým má v této hře více prostoru. Těší mě, že díky slabosti pro něj, v divadle objevuju pro mě neznáme herce, kteří jsou také skvělí. Tentokrát to byly tety Eva Elsnerová a Jitka Nerudová a samozřejmě Matouš Ruml v roli mrzáka. Všichni herci hráli s obrovskou chutí a sami se během hry několikrát odbourali.

Opět jednoduchá a vychytaná scéna, velmi vtipně představené jednotlivé postavy, včetně jejich věku, krásné hudební předěly s tanečními čísly mezi jednotlivými scénami.

Pokud se vám taky zdá divný název bonbónů Marshmallow, běžte do divadla, teta Eileen vám význam slova naprosto srozumitelně vysvětlí.

Matouš Ruml

A protože jsem kvůli dietě Druhorozeného vynechala oslavu narozenin, (my vždycky hrozně čuníme, tatarák, dort, pivo, bubliny), rozhodla jsem direkt, že se půjde do divadla. Na lístky jsem si, pravda, počkala dva měsíce, ale šla jsem najisto. Tak tedy Mrzák ještě jednou s mámou a oběma kluky. Prvorozený si musel vzít dovolenou, Druhorozený byl nalákán na Martina, s mámou problém nebyl.

Jsem velká plánovačka všeho, naplánovala jsem si tedy, že koupím tetám kytku a tetě Eileen do ní vetknu pytlík Marshmallow. Druhorozený nespokojeně pískal a furt mi je chtěl sežrat, nechápal, proč by herečka měla dostat (údajně jeho) bonbony. Počkej, uvidíš v divadle. Uviděl a pochopil. Herci se zase párkrát odbourali, diváci brečeli smíchy. Bohužel i v prvních řadách byla volná místa a to je vázně hrozná škoda.

P.S. Bloudičko, pět z pěti.

Ve svém oblíbeném květinářství jsem koupila čerstvé pivoňky a myslím, že obě herečky měly radost