úterý 1. května 2018

Dvouroček

Můj blog měl druhé narozeniny, málem bych zapomněla, ale stavila jsem se u Barušky, ta slavila narozeniny třetí, tak to taky shrnu. Blogování mě pořád moc baví, s velkou chutí čtu i ostatní. Nemám je tady vyjmenované, je jich už hodně, ale čtu své oblíbené pravidelně, komentuju a občas i zmíním u sebe. Básničky psát neumím, o to více mi utkvěly v hlavě tyhle: Máslo Desáté ženy, Meduňčina zpívánka Moje dcera je hvězda, ta je vážně rozkošná, a můj milovaný Glosátor s Padesátkou. Člověk se vážně směje nahlas, mám blog.cz ráda.

Zdá se mi, že po dvou letech už nudím, stále se točím na jednom tématu. Jak se zbavit dětí a psa. Já si nemůžu pomoct, ale ta touha po svobodném bezdětném životě je fakt neuvěřitelně silná a s přibývajícími lety silnější a silnější. Moje mateřská láska je zkonzumována. Řeším, jak elegantně udat Prvorozeného a psa. Bohužel, nápad přeposlat je Atheiře nebo Magdě nevyšel. Asi tuší, že by jim přibyl nájemník, který po sobě nemyje vanu, nechává boty přesně uprostřed chodby a různě pohazuje prázdné plastové lahve. O psovi ani nemluvím. Naštěstí syn už slíbil, že se odstěhuje v červenci. Našla jsem v šití metr, ale moje vrozená šetřivost mi brání ho stříhat. Možná si skočím do Ikea pro ten jejich papírový na měření nábytku.

Dále mě trápí, zda Druhorozený zdárně ukončí třeťák. V případě, že propadne z práva, bude se stěhovat taky. Jen nevím kam, jeho otec ho do garsonky nechce, vůbec nikam ho nechce. Škola bohužel nabízí reparát i propadnutí zpět do třeťáku. To mi přijde nefér, protože střední škola není povinná a koho nebaví, má vypadnout a zbytečně netočit profesory. V tomto bodě se zatím s Druhorozeným neshodneme.

36 komentářů:

  1. Takže máš doma krom Prvorozeného a Druhorozeného také Batole. To je zatím hodné, roztomilé a baví. Ale myslím, že zrovna blogování baví i po dalších letech (občas si sice říkáš,co z toho mám, jen ztrátu času a občas chceš spáchat demonstrační vraždu blogu, ale nakonec zjistíš, že ti ta droga už v krvi koluje hodně silně a případný absťák že není zrovna zábavný) dokonce ho dovedeš i do školního věku a říkáš si, tak pokud nebude moc zlobit a nervově to utáhnu, snad dožiju i ukončení základní blogové školní docházky

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Vendy,
    Ty jsi oproti mně zdatná blogerka, tak víš, jak to s blogováním chodí...
    Uvidím, jak dlouho ještě vydržím, vzhledem k tomu, že píšu deník, větší posun v tématu se nedá očekávat...

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:Nikdy neříkej nikdy. Když se podíváš na první článek, zjistíš že jsem začínala s něčím obdobným jako jsou webkovky. Ty jsem chtěla věnovat DDT a hlavně tedy Bobešovi. proto i ten název blogu. A když bys pak zabrousila o rok později, zjistíš že už jsem se začala věnovat i více tématům a hlavně psát. Jenže po dalších letech jsem zjistila, asi díky vrozené lenosti, že fotit je jednodušší než se vyjadřovat slovně a tak se blog stal fotodeníkem. Možná že za další roky už bude deník o tom jak mám nebo nemám zácpu, co jsem zrovna absolvovala za lékařský zákrok a jaké prášky jsem zas jako další dostala   

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Toho se právě děsím, že se to překulí a taky pak nebudu mít o čem psát. Kluci budou mít své rodiny (doufám), sotva držím pohromadě už dneska...budu tady dojatě vzpomínat na Patočku, jaký byl úžasný milenec, jaký měl velký pé..charakter...prostě budu už jen vzpomínat a všechno si idealizovat...

    OdpovědětVymazat
  5. Gratuluju k narozeninám blogu, na který se chodím ráda pobavit  a nemyslím to nijak ironicky jako, že cizí neštěstí potěší    S dětičkama jsme si také užívali, to je prostě na celý život Začala jsem s blogem tak nějak náhodou, žádná Němcová nejsem a nebudu, ale baví mě to hodně. Pár dnů jsem byla na chatě bez připojení a už se blížil absťák, je to prostě koníček, možná už kůň

    OdpovědětVymazat
  6. [4]:Ano, i tato budoucnost je přede mnou. Sedět na zápraží a vzpomínat jako správná babička jaký jsem veselý život vedla, jak mi bylo fajn s Kovbojem, Hudebníkem a Láskou století.... a litovat všeho toho co jsem neudělala. Co se týče rodin, tak určitě občas to bude o vnoučatech, nikdy bych do sebe neřekla že budu ta infantilně žvatlající a jevící se babička, ale nakonec to dostihne každou mámu. A nakonec zjistíš, že vnoučata jsou velmi inspirativní...

    OdpovědětVymazat
  7. Nudíš? Ty že nás nudíš?
    Všichni milujem popis Tvých bojů s Tvými smrádky
    A všechny milujem to, že vidíme, že i u Tebe to je stejné, jako u nás Jo, mimochodem, já se modlím, aby slečinka dokončila druhák, protože vyhrožují, že opakovat jí nenechají
    Taky jsem přemýšlela, že bych jí šoupla k tatínkovi, ovšem on by jí nechal flákat doma a to mi moje pomstychtivost nedovolí.
    Kdepak, jen ať si slečinka buď namáhá mozkové závity a nebo aspoň ručičky...

    OdpovědětVymazat
  8. [5]: Milá Evo,
    děkuju moc přízeň...
    Blogování je opravdu skvělý a nenáročný koníček... A jak jsem psala už před rokem, nikdy bych nečekala takový úspěch, tolik komentářů a takovou radost, jakou mi blog dává...

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Milá Baruško,
    s Tebou mám pocit, že byl Bůh spravedlivý, když rozdával děti....
    Budeme si navzájem držet palce..!

    OdpovědětVymazat
  10. Já jsem půlročník, to je taky dobrý. A mám pocit, že spíš píšu o tom smutným a přitom se tak ráda chechtám. Prostě každý píše jak to cítí a má nastavený. A ty jsi vtipná, což je super

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Milá Zdeni,
    Tvůj blog je až na dřeň...
    a díky...

    OdpovědětVymazat
  12. Milá Míšo, už si si nás otočila okolo prstíku, tak sa neopováž s tým prestať!
    A mmch zaujíma ma, ako sa to bude ďalej vyvíjať s Káčou a samozrejme aj s Prvorozeným a Druhorozeným... a určite nie som jediná

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Milá Fidorko,
    ani nevíš, jak mě Tvůj komentář těší...
    Další povídání o Káče mám už rozepsané.
    A kluků se asi jen tak nezbavím...

    OdpovědětVymazat
  14. Já se ho ujmu i se psem, ale jen za předpokladu, že se naučí pořádně vařit a nebude prase

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Milá Magdo,
    umí jenom špagety carbonara a chilli con carne, které je tak ostré, že se nedá jíst... Ostatní nemá cenu ani komentovat...
    Já to ty dva měsíce ještě vydrží a pak pomydlí do Letňan...

    OdpovědětVymazat
  16. já bych synka Atheiře nebo Magdě přeposlala....můj manžel zase všude odhazuje prádlo, ponožky, boty taky nechává uprostřed chodby a vidíš byl udán k takové milé ženě

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Milá Kačenko,
    díky moc, mám teď čtyřlístek pro štěstí, tak všechno půjde samo...

    OdpovědětVymazat
  18. [18]: Milá Klávesničko,
    já jsem chtěla, ony nechtěly, navíc Magda měla přehnaně požadavky ohledně vaření...

    OdpovědětVymazat
  19. Milá Padesátko, věz, že i já tě miluju (jako bloger blogerku = bloger romance ). Co se týče dětí - když nechce jít Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi. Najdi si milého a tolerantního chlapa a prostě se k němu přestěhuj!

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: Milý Glosátore,
    to je rada ze šuplíku sci-fi... takový chlap neexistuje, pro mě teda každopádně ne.
    Já už chci bydlet sama... však já se jich jednou zbavím, doufám, že legálním způsobem...

    OdpovědětVymazat
  21. Milý, rozpustilý cucáku !
    To už je dva roky ? Nosíš ještě plínky a nebo už chodíš na nočník, abych věděla, jakou zásobu vlhčených kapesníčků si mám sebou vzít   
    Přeji další veselé roky, jen jsem zvědavá, o čem budeš psát, až se jich zbavíš, budeš pak podstatně méně atraktivní, abys pak neovlažovala básněmi prokletých básníků
    Tak rozpustile a vesele do dalších blogových let   

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Milá Blondýnko,
    děkuji za krásné a neotřelé přání.
    Zrovna si užívám období bez plen, nevylučuji ovšem, že se k nim za pár let zase pokorně vrátím...

    OdpovědětVymazat
  23. Všechno nej k blogonarozkám! :)
    Já jsem teda teď s hrůzou zjistila, že můj blog těch narozenin měl už šest. A že pořád nenastal žádný progres a pořád jsem stejně marná... :)

    OdpovědětVymazat
  24. [25]: Milá Vílo,
    díky za gratulaci.
    Šest let je už úctyhodná doba. Máš zajímavý a vtipný blog. Jsi na sebe zbytečně přísná...

    OdpovědětVymazat
  25. To já oslavil nedávno let 12 (pravděpodobně, nějak už to nepočítám) a sleduji, že prostor na blog.cz se za tu dobu moc nezměnil .

    OdpovědětVymazat
  26. [27]: Milý Libore,
    12 let, to si vůbec nedovedu představit, asi vážně nebudu mít o čem psát, až se zbavím dětí a psa.Vidíš, všichni si spíš stěžují, že se kvalita blogu.cz horší, sama jsem zaznamenala velký úbytek dobrých blogerek. O reklamách TV Nova ani nepíšu.

    OdpovědětVymazat
  27. A že jsem tak smělý, kolik je synům (a psovi) let? To by mě docela zajímalo :oJá mám za sebou (když počítám i předchozí blogísQy) 10 let blogování a pořád mě to baví. Člověk díky tomu "pozná" docela zajímavé lidi a psaní je vůbec docela dobrá terapie

    OdpovědětVymazat
  28. Všechno nejlepší 😍🤗😍

    OdpovědětVymazat
  29. [29]: Milý Meči,
    synům je 29 a 18, psovi 7 let, s tím, že Prvorozený se domů loni vrátil po šesti letech, kdy už bydlel sám, v té době si též vzal štěně z útulku v Tróji...
    Psaní je pro mě též terapie, tomu naprosto rozumím...

    OdpovědětVymazat
  30. Velikou gratulaci posílám tomu batolátku a přeji další šťastná léta .

    OdpovědětVymazat
  31. [33]: Milá Janinko,
    díky moc... snad ještě chvíli vydržím...

    OdpovědětVymazat
  32. Gratuluji, jsi stará, jako můj vnuk, teď se zbavil plínek, ale já nemám co říkat, já jsem tady teprve od prosince, to je mi sotva půl roku, no, možná se už převaluju, ale pohnutky stejné: jako unavená matka pěti dětí a tří vnoučat jsem se rozhodla regenerovat na blogu a moc mne to baví i když ne vždy na to mám čas a chvilky kradu hlavně v noci

    OdpovědětVymazat
  33. [35]: Milá Matko,
    díky za gratulaci...
    Vidím, že si kradeš čas v noci, to já už byla dávno v limbu, ale já ty vnoučata furt nemám (a dlouho mít nebudu).

    OdpovědětVymazat

Zazvonil zvonec